historie
1. 1. 2008
Bradavice byly založeny čtyřmi největšími kouzelníky té doby, Godrikem Nebelvírem, Rowenou z Havraspáru, Helgou z Mrzimoru a Salazarem Zmijozelem. Tito čtyři kouzelníci založili na škole čtyři koleje, kterým do znaků dali zvířata, která nejvíc přilnula k jejich srdci.
Godrik Nebelvír cítil největší sympatie ke králi zvířat, silnému lvu. Proto ve znaku Nebelvíru najdete šelmu šelem. Godrik považoval za nejdůležitější vlastnosti dobrého čaroděje odvahu, chrabré srdce a rytířskost . Červená je barvou Nebelvíru .
Mazlíčkem Helgy z Mrzimoru byl jezevec. Také proto se jezevec stal zvířetem Mrzimoru, koleje, u které byla nejvíc ceněna mravní síla, důvtip a snaha pomoct ostatním. Barvou koleje se stala žlutá.
Rowena z Havraspáru pojmenovala svou kolej Havraspár. Jméno, které mělo všem ukázat, že havran provází Rowenin život. Rowena si u svých studentů cenila jejich bystrosti, důvtipu a schopnosti pochopit. Barvu pro svou kolej vybrala modrou.
A zbývá tu poslední kolej, kolej Salazara Zmijozela. Ten si nejvíc u studentů cenil jejich vytrvalosti při splnění svých cílů a ctižádosti nevadilo ani, když k tomu používali i nekalé prostředky. Dalším kritériem pro výběr do jeho koleje bylo, to že si nejvíc ze všeho cenil původu čarodějů. Svou kolej pojmenoval Zmijozel. Už podle názvu je jisté, že do erbu dosadil hada, přesněji zmiji. A jako barva koleje byla vybrána zelená.
Je zajímavé že prvními řiditeli se stali všichni čtyři. Ale samozřejmě muselo se počítat i s budoucností a proto byl vytvořen Moudrý Klobouk, který zahajuje každý nový školní rok a zařazuje studenty do jednotlivých kolejí. Všechno nasvědčovalo tomu, aby se škola otevřela i veřejnosti a najednou bylo vidět mnoho sov, které míří z Bradavic s pozvánkami ke studiu. Mnoho lidí poprvé slyšelo o Bradavicích a byli rádi, že jsou jedni z těch, kteří mají možnost studovat na škole čar a kouzel. Příčná ulice se začala hemžit rodiči s dětmi, které shánějí hábity, hůlku, knihy, pomůcky ke studiu, nové mazlíčky...
Ano ale vypisovat sem dlouhou a strnitou cestu k současným Bradavicím nehodlám. O tom, jak to vše bylo je naspána kniha, kterou si můžete vypůjčit ve školní knihovně. Kniha se jmenuje "Spomienky z Bradavic - kniha prvá" a je od autorky Letitie te Tiby. Doporučuji si přečíst. A pokud vás zajímá, jak to bylo s jednotlivými posty ředitelů, primusů a prefektů, tak to vše je zazanamenáno také ve školní knihovně a to přímo v Kronice.
